Sezóna A týmu Gepardů skončila zároveň s posledním zimním měsícem. Hráče nyní čeká chvíle odpočinku ,relaxace a nabírání psychických a fyzických sil před startem letní přípravy. Ještě před tím jsme však vyzpovídali kapitána týmu Ondřeje Beránka.
Ondro, premiéra týmu v Divizi, konec sezóny již v únoru. Jaké jsou tvoje pocity po právě skončeném maratonu zápasů?
„Zdravím všechny čtenáře! Co se týče konce sezóny, tak z týmového hlediska jsem rád, že se podařil hlavní cíl, a to udržení se v Divizi. Po třech letech, kdy se mužskému týmu třikrát podařilo postoupit do vyšší soutěže, byla Divize těžká srážka a tahle sezóna byla velice důležitá. Z hráčského pohledu jsem lehce rád, že můžeme po těžkém roku pro náš tým vydechnout s klidem a soustředit se na další ročník v Divizi.“
Zažil jsi ve své kariéře už někdy tak brzký konec?
„Upřímně si asi nevybavuji, že bych měl někdy volno už tak brzy. Možná jen v nějakém covidovém ročníku :). Poslední roky v mužích jsem minimálně do dubna vždy jel na plno.“
Když se na tento ročník podíváš s odstupem, co bude převažovat? Splněná mise v podobě záchrany a klidné dohrání, neúspěšné tažení do play up nebo něco jiného?
„Pro mě osobně je rozhodně nejdůležitější splněná mise a záchrana. Jak jsem zmiňoval, tak poslední roky byly pro áčko velice úspěšné a za mě je momentálně důležitá stabilita, zpevnění jádra týmu a sbírání zkušeností. Samozřejmě je škoda, že se nám nepodařilo ke konci urvat příčky, které by zajišťovaly play-up. Hodně kluků v týmu nemá s vyzařovacími boji vůbec zkušenosti a pro ně by to byly neskutečně cenné minuty. “
Který zápas ti z těch uplynulých uvízl nejvíc v paměti?
„ Asi nemám žádný zápas, na který bych vzpomínal nějak více. Nerad vzpomínám na první dva zápasy v sezóně, kdy jsme poprvé ochutnali, jak těžká je Divize, a že první zápas před domácím publikem jsme nedokázali vstřelit branku.“
V čem vnímáš největší posunu týmu mužů v Gepardech?
„Asi jako největší posun týmu mužů vidím z tréninkového hlediska. Jelikož jsme začali hrát pravidelně večerní zápasy každý týden, tak stoupla i morálka a nasazení do každého tréninku. Věřím, že tohle nám v letošní sezóně i dost pomohlo.“
Za těch pět let, co mužské áčko existuje, urazilo docela dlouhou a zajímavou cestu. Dokázal bys ji nějak popsat?
„Tak určitě, jelikož jsem vlastně s áčkem Gepardů od jeho vzniku. Nejprve jsem začínal jako asistent trenéra se Zbyňou, jelikož jsem v tu dobu působil a sbíral zkušenosti jinde. První rok byl pouze bych nazval "zkušební" a čekací na naše našlapané juniory r. 2004. Další rok, jakmile mohli nastupovat za áčko se hra neuvěřitelně zvedla a následně se postupovalo každý rok. Postupně přicházely posily a během minulé sezóny v Regionálce se sestava ustálila a řekl bych, že má kvalitu na Divizi a případně i Národní ligu. Tři postupy za 4 roky bych řekl, že v klubu určitě nebyly očekávané. Každopádně to ukázalo naši kvalitu a vyslalo signál ostatním klubům v okolí, že se s námi musí počítat.“
U A týmu se pohybuješ prakticky od jeho vzniku, kdybys měl vybrat za těch pět let fungování ideální All Star tým, kdo by v něm byl?
„Náročná otázka. Nerad bych tady urazil nějaké hráče a nechci přijít na trénink a celou dobu to poslouchat :). Každopádně kdybych měl vybrat pár lidí, kteří jsou opravdu nedílnou součástí áčka, tak v první řadě určitě Zbyněk Matýsek na lavce, jelikož bez něj by takový tým vůbec nebyl. Co se týče hráčů, tak musím zmínit Viléma Zrzu, který dokáže vyburcovat svými výkony opravdu celý tým ke skvělým výkonům. Tito dva si myslím, že si zaslouží zmínit, ale rád bych zde vypsal celý momentální tým, jelikož každý má něco, co týmu dokáže pomoct. Ať jsou to zkušenosti, dravost, rychlost anebo klid.“
Do letošního ročníku nastoupilo v dresu A týmu celkem sedm juniorů. Jak fungují mladí kluci v kabině, na hřišti?
„Tak v první řadě je potřeba zmínit, že jako junioři rozhodně při uklízení mantinelů na tréninku rozhodně nefungují :). Ale srandy stranou. Upřímně jsem nečekal, že v letošní sezóně dostane šanci tolik mlaďochů. Upřímně sem očekával tak 2-3 mladý střely v týmu. Je to ale skvělý signál, na kterém je vidět, že kouč mladým hráčům z klubu věří, a že v áčku budou mít místo, pokud na sobě pracují. Herně se z mého pohledu na hřišti vůbec neztratili a dost z nich mě velmi příjemně překvapilo.“
Co si myslíš, že byla nejsilnější zbraň Gepardů a v čem naopak musí hodně přidat?
„Těžká otázka. Každopádně myslím, že naše nejsilnější zbraň bude soudružnost. Ukázali jsme to v několika zápasech letos. Pokud opravdu celý tým bojujeme a děláme na hřišti ta správná rozhodnutí, tak jsme opravdu nepříjemný tým. Konkrétně bych zmínil dvě výhry za sebou. Nejprve Hluk venku a následně Mýto doma. Oba týmy hráli vršek tabulky. Nějaké slabiny se podle mého názoru dají hledat v naší obraně, v některých zápasech jsme měli opravdu velké díry, které kvalitní soupeři budou využívat.“
Jak se ti daří skloubit tvé hráčské povinnosti a povinnosti trenéra týmu dorostu?
„Letošní sezóna je upřímně velmi náročná. Některé zápasy dorostu bohužel nestíhám kvůli občasným delším výjezdům na Divizi. Musím zde zmínit mého skvělého kolegu v trenérském týmu Zdenyho Řehoře, bez kterého by to celé nešlo.“
S jakými cíli půjdou Gepardi a ty osobně do ročníku 2026/2027?
„Je těžké hovořit o cílech na další sezónu tak brzy po tom co skončila ta momentální. Každopádně jak já bych viděl naše cíle, tak bych určitě chtěl bojovat o vyšší příčky divize (do pátého místa) a zahrát si play-up, kde věřím, že náš tým se vyburcuje ještě k lepším výkonům a budeme velice nebezpeční.“
Ondřej Beránek, Gepardi a Národní liga.... je to hudba hodně vzdálené budoucnosti?
„Vzdálené určitě, ale jak moc se dozvíme snad brzy. Není to jednoduché, ale věřím, že na to máme.“
Jako hráči A týmu jste teď odehráli jedenáct utkání v domácím prostředí, Téměř rovnoměrně se o jejich konání podělila hala v Újezdu a ve Šlapanicích. Ve které se ti lépe hraje?
„Co se týče hal, tak ve Šlapanicích obecně trávím více času i skrz trénování dorostu, ale radši mám zápasy v Újezdu. Přijde mi, že se tam dokáže vytvořit lepší atmosféra pro diváky a já mám na zápase rád pořádný hluk. Ozvučení pro hudbu, kterou během zápasu jako hráč potřebuji, je v Újezdu také skvělé. :) “
Jedenáct domácích zápasů = jedenáctkrát ukázat se před vlastními fanoušky, před mladými hráči Gepardů napříč kategorií. Co to pro tebe znamená a co bys jim vzkázal?
„Je to neskutečný. Každý domácí zápas jsem zvědavý, kolik fanoušků se na hale ukáže. Pokaždé mě to překvapí. Neskutečně si vážím všech fanoušků, kteří nás jezdí podporovat. Děti, rodiče, prarodiče, kamarádi. Strašně mě mrzí, že jsme jim doma nedokázali přinést ještě víc radosti, ale o to víc si vážím jejich podpory, i když se nedaří. Děkuji za celou sezónu a těším se na tu další!“
